Příspěvky uživatele

Ruiny Druidů >>>

Od Ruin se Emrys vydal na Palouk pěšky. Tentokráte se mu letět nechtělo. Navíc to nebylo až tak daleko a když půjde po svých, tak mu bude mnohem tepleji. Rychleji se zahřeje. Rozproudí krev a bude mu lépe a pak také, pokud se k němu skupinka vlků přidá, tak bude slušnost jít s nimi společně. Proto se na ně ještě ohlédl, jdou-li s ním nebo ne.
Pokračoval dál, snad ho táhla naděje, že tam potká otce a smečku. Snad si naivně myslel, že tam najde své sourozence, své příbuzné a zkrátka že to bude vypadat tak, jako když odešel. Jenže nejspíš tomu tak nebude. Jak tomu bude, to se teprve ukáže. Nicméně, nezastavoval už, dokud se před jeho zraky nezjevila postava vlka. Mohl to být jeho otec?

Odpovědi se mu nedostalo. No, hlavu si z toho nedělal. Nicméně postávat tady jen tak nebylo moudré, už jenom kvůli teplu, které ztráceli, jak se ochlazovalo. On, který měl sice hustý límec, mohlo by se zdát, že zimy nezná, avšak i jemu byla zima, když na ně dopadal sníh a jenom stáli na místě.
Pohlédl na oblohu a zaslechl to zakručení, také, Zante však se již majitelce onoho zakručení, začal plně věnovat. Zopakoval to, co řekl tedy znovu, ale už nezůstal jenom tak stát, nýbrž se mírně uklonil, na rozloučenou a pak se rozešel směr, kde se narodil, v očekávání, že tam najde smečku, nebo alespoň nějaké stopy: "Jak jsem řekl, už půjdu, musím najít otce a smečku Úsvitu. Ale těšilo mne, že jsem vás poznal. Zante, Peithó, Tekko."

>>> Vlčí palouk

Vlči s lávovou hřívou se mu skutečně líbila. Přišla mu velice zajímavá. Sněhové vločky však dopadaly na hřbety vlků a když se podíval kolem sebe, čas jako zároveň stál a zároveň se pohyboval kupředu. Podzim byl dávno už ten tam. A tahle skupinka vlků stejně nevěděla, kde se alfa smečky Úsvitu nachází. Setrvávat zde by nebylo přínosné. Navíc je vyrušil při nějaké činnosti, trochu je i vyděsil a nyní si připadal jako někdo navíc.
"Nejspíš se poohlédnu ještě po okolí. Pokud najdu svého otce a smečku, mohu se k vám vrátit a informovat vás o novinkách, pokud o to budete stát." Pronesl. Zante totiž řekl, že smečku Úsvitu hledá také. Mohli hledat společně. Ale nejspíš by jim to trvalo mnohem déle, než by ji našli. Možná, když se opravdu rozdělí, budou mít větší šance na úspěch.

To, že jí byl zaujat a fascinován, to by nemohl zatlouct i kdyby se o to snad chtěl pokusit. Bylo to očividné. Emrys naslouchal hlasu nově příchozí vlčice a zkoumavě si ji nepřestával prohlížet. Ano, skutečně byla pro něj fascinující. Kdo ví čím to bylo. Bylo to tím, že už byl dost velký na to, aby si všímal něžného samičího pohlaví, nebo to bylo tím, že takové zvláštní vlky zde na území příliš nevídal? Bylo to tím, že byl více méně sám, nebo to bylo tím, že byl zkrátka přátelský? To mohli všichni hádat. On sám nevěděl, ale možná to bylo proo, že to měl tak od každého trochu.
Zanteho dedukce se zdála býti rozumná. Rozhodně by to mohlo napadnout kohokoliv. Jeho to nenapdalo, ale to bylo nejspíš tím, že očekával od každého, že bude přátelský a hodný. Ach, jaký to naivní chlapec. Však moc vlků nepoznal, jak by mohl vědět, že existují i nějací zlí vlci?
Peitho byla zkrátka opatrná a ostražitá, taková přirozená vlčí vlastnost, kterou tedy Emrys nejspíše neoplýval, už jen proto, v jakém prostředí vyrůstal. Neměl to zkrátka zapotřebí. "Velice mne těší, Teko, dcero Lávových ostrovů. Emrys di Destencible, zdejší rodilý vlk k Vašim službám." Sklonil ji poklonku a pohlédl také na své společníky. Láva na její hlavě tedy byla skutečná. To bylo velmi nezvyklé, ale líbilo se mu to. "To je dobré vědět." A k tomu kde se zrovna nachází: "Jsi na území Niwatském. Měla by tady být smečka Úsvitu, kterou vede můj otec. Ale jelikož jsem ho rok neviděl, tak ho hledám." Vysvětlil tedy i jí, co tady dělá on.

Čili Zante nevěděl, kde smečka je. To znamená, že nemusela být smečka zaniklá. Prostě asi jen odešli na jiné místo. On, by to udělal. Přemístil by smečku do lesa, kde byla lépe chráněná, než na otevřené planině. "Asi to tak skutečně bude. A taky kvůli ochraně. Přece jenom na očích a bez úkrytu by se smečce nedařilo." Odpověděl rozumně Emrys.
Kde má namířeno? "Nemám přesný cíl, ale byl jsem v Kayových horách a tam smečka nebyla. A u jezera taky ne. Chtěl jsem zkrátka najít otce a zjistit víc. Rok jsem ho neviděl. Proto mě napadl Palouk, jenže jsem tam neviděl nikoho až vás dva." Přiblížil jim tedy ještě víc své záměry. "Zní to jako lákavá nabídka. Nicméně bych opravdu byl rád, kdybych našel otce a smečku Úsvitu. Ale je možné, že naše cesta může chvíli vést stejným směrem." Vyloženě nezavrhoval společnost těchto dvou vlků, ale ani nechtěl zahodit možnost najít otce a vlastně kohokoliv ze své rodiny. Střihl ušima, když zaslechl hlas, zaznamenal reakci Peitho a odhalil novou neznámou vlčici. Voněla zvláštně. Kdo je to? Ty rohy... a ty vlasy...? Vskutku ho zaujala, o tom nebylo pochyb, neboť jeho pohled setrvával na ni příliš dlouho, než by se možná zdálo býti zdvořilé, ale opravdu nikdy dříve neviděl nikoho, kromě jeho rodiny, kdo by měl rohy nebo takové zvláštní chlupy.
Oproti Peitho se on necítil nijak ohrožen onou neznámou, spíše jí byl fascinován. Věděl ale, že ve smečce nebyla. Tedy rozhodně ne před rokem. Musela být tedy cizinkou, tak jako Peitho. "Tvé štěstí přivedlo tě sem k nám, patrně, pokud nemáme býti smůlou tvou v okamžicích budoucích. Odkud jsi? A tvé vlasy... jsou skutečně... rozžhavené?" Ty ho fascinovaly, ano.

Naslouchal slovům vlka, jehož jméno bylo Zante Mayen Fireshadow Killer. Alespoň bude pro příště vědět, jak se tenhle vlk jmenuje. Ale překvapilo jej, že už není ve smečce jeho otce. Počkat?! Cožpak to snad znamená, že smečka Úsvitu už není? Nebo jenom Zante odešel ze smečky? Na palouku už nejsou vlci? Snad se jenom přemístili do lesů. Snažil se uchlácholit se. Ale byl teď plný ještě větších nejistot, než před chvílí. Doufal, že na louce totiž někoho najde. Nejlépe smečku v níž by měl být, ale sám netušil jak to je. Otce naposled viděl před rokem, tak kde je teď? Plný otázek alespoň odpověděl na představení se obou vlků. "Tedy, jsem vás rád oba poznal. A děkuji za informace." Nevěděl, jesatli se má dál vyptávat nebo prostě odejít. "Takže, rozumím-li správně, ty, o smečce víc nevíš? Nevíš jestli se třeba nepřesunula někam do bezpečí?" Nakonec se zeptal Zanteho alespoň na toto.
"To nevadí, Peitho, i tak ti děkuji za pomoc." Snažil se být zdvořilý.

Emrys byl vždycky ten klidný a jak předpokládal tak i snad zdvořilý, vlk, ale jak on si pamatoval, že tohohle tmavého vlka už viděl a ne jednou, sice si nepamatoval jeho jméno, avšak věděl, že by měl patřit do smečky jeho otce, zdálo se, že tmavý si Emryse nepamatuje. Cožpak nepozná děti Azraela a Yummi? Očividně ne. Však za zlé mu to neměl. "Jsem Emrys di Destencibles, syn Azraela Bloomoon Virentema a Yummi di Destencibles." Odpověděl mu na první otázku. Pak jemně zavlnil ocasem. Ono také, kdyby jím zavlnil bouřlivě, nejspíš by něco nebo někoho mohl i porazit, vzhledem k charakteru jeho mohutného dračího ocasu. Takže udělal jen mírnou vlnu, která ve výsledku, snad, působila jako přátelské gesto. "Chápu a znovu se omlouvám, máte pravdu, ale nesledoval jsem vás. Naopak, uviděl jsem vás a chtěl jsem se zeptat, jestli nevíte, kde můj otec je." Vysvětlil vlkům své záměry a snad tím i zodpověděl poslední otázku tmavého vlka.
Doufal, že tím oba vlky, které takhle, neúmyslně, překvapil, také zase uklidnil. V úmyslu se prát neměl. Jen hledal otce. Nebo kohokoliv ze své rodiny.

Vlčí palouk >>>

Stál klidně, tedy po té, co zastavil, když si uvědomil, co dělají. Čili to, že se plíží, jako by něco lovili či na něco číhali, ačkoliv on neměl potuchy co nebo kdo před nimi je. Nikoho totiž neviděl. Tedy ne tak blízko nich, aby se museli plížit a to ani ve chvíli, kdy byl ještě ve vzduchu. Věděl o ruinách, že tam jsou, ale netušil, proč se k nim plíží.
Vlčice se na něj náhle obrátila a vycenila zuby, nejspíše mu ukázat, že se hodlá bránit, stejně tak jako vlka, kterého od vidění Emrys znal. Párkrát ho už viděl. Vlčice se ale záhy uklidnila, což uklidnilo i jeho. On sám byl vysoký, poněkud vyšší, než běžný vlk, ale za to byl štíhlý a spíš chrtovitý, než-li statný a urostlý samec. Na vlčici mohl působit zvláštně už jen křídly dračími, ale i ocasem, který také nebyl typicky vlčí.
Nasadil klidný výraz a mírně sklopil uši, dávaje najevo, že nehodlá býti nezdvořilým. "Omlouvám se, jestli jsem vás trochu... překvapil. Nenapadlo mě, že na něco číháte." Jo, sice nevěděl na co ani teď. Ale měl potřebu se omluvit v případě, že by jim lov překazil.

Jezero slz >>>

Jak tak letěl nad loukou, díval se, koho uvidí. Moc vlků zde neviděl, ale někoho přeci ano. Někoho koho neznal a někoho, koho znal od vidění. (Zante a Peitho) Hledal však někoho jiného. Hledal sestru Eheze nebo alespoň kohokoliv jiného ze své rodiny. Byl tu Azrael? Někde ho tu nechali, ale to už bylo před dlouhou dobou. Mohl tady být pořád? Mohl. Pokud tohle místo považoval za součást území nebo jen zkrátka proto, že se zde shromažďovali čas od času ostatní vlci, jako třeba právě Emrys nyní a taky ta neznámá a... Jak, že se to jenom jmenuje ten tmavý vlk? Přemýšlel Emrys. Přitom však plachtěním ladně přistál poblíž dvojice vlků. Pokud nebudou chtít, nebude je zdržovat dlouho. Zajímalo ho jen, jestli neví, kde se nachází jeho rodina.
Stáhl křídla k tělu a sledujíc dva vlky se k nim vydal, nyní už po svých. Museli si všimnout jeho příletu. Netajil se tím, že přistál u nich a ani netajil svůj úmysl se jich optat na otázku, která jej v hloubi mysli tak užírala. Kam se poděli všichni?
Odkašlal si. Jeho hlas, který dlouhé měsíce nepoužil, byl mírně chraplavý. "Ehm... zdravím vás."
Teprve po té si uvědomil, že ti dva se snaží plížit k Ruinám. Lovili snad něco? Nic, však z místa kde byl neviděl.

>>> Ruiny

Kayovy hory >>>

Co tady dělal? Sám netušil. Jen, že letěl za sestrou, ale ta se mu vzdálila a zmizela právě někde tady. Ale kdy? Teď, když dorazil k jezeru, nikde ji neviděl. Necítil ani její pach, tudíž musela být dávno pryč. Kam jinam by šla, než na louku, kde se narodila? S tímto vědomím se rozhodl se tam podívat. Co tím mohl ztratit? Vůbec nic. A tak vzlétl a letěl na Vlčí palouk.

>>> Vlčí palouk

Kayovy hory >>>

Ani nemusel svou sestru dlouho pronásledovat, všimla si ho a zpomalila, což bylo mu ku dobru a tak brzy na to oba přistáli u jezera. "Tady jsem ještě nebyl. Co ty?" Bohužel tu vlčici, která je na palouku sledovala, už nepotkal. Vlastně se pak vydal hledat vajíčka, když jedno našel. Ale to bylo jen jedno. "Hele, taky jsi našla ta podivná vajíčka?" Zeptal se ji a pak se posadil na břehu a zadíval se na hladinu jezera.

Naberius - 3% nevím, jak to u něj je, jestli to má plné nebo ne :/
Kana - 1% do rychlosti
Emrys - 1% do výdrže
Airo - 3% do rychlosti

Vyprahlé pláně >>>

Byl rád, když se dostal do hor. Tady se mu líbilo o něco víc. On tedy šel po svých, ale jakmile se terén začal nepříjemně svažovat a místy byl i nebezpečný, raději se pokusil vzlétnout. Nebylo to elegantní, ale po druhém pokusu se mu to podařilo a on se dostal do vzduchu. Zamířil nad horami zpátky na vlčí louku, ale všiml si většího bodu před sebou a tak se snažil ten bod dohonit a když se tak stalo, poznal svou sestru.

>>> Vlčí jezero

Vlčí palouk >>>

Z vlčího palouku se vydal do těchto míst, které mu však jako skvělé místo nepřipadaly. Ne. Tady se mu moc nelíbilo. Všechno to bylo takové pusté, nic moc. Po zimě to snad vypadalo ještě jako horší místo, než v létě.
Nicméně neměl ani důvod zde zůstávat déle, neboť žádné další vajíčko nezískal. Proto se rozhodl jít raději pryč a to do hor, v naději, že tam třeba nějaké vajíčko ještě najde.

>>> Kayovy hory

Sestra se vydala také dál. A Emrys? Ten se dál rozhlížel, dokonce i popošel blíž směrem k neznámé vlčici, která však měla na sobě lehounký pach známého, když o něco téměř zakopl. Naštěstí si toho všiml právě na poslední chvíli, aby do toho nekopl a nerozbil to. Šlo totiž o vajíčko. Malé, ale zvláštně zbarvené. Rozhodně nepůsobilo jako něco, co by snesl pták nebo tak něco.
Posadil se před vajíčko a prohlížel si ho. Bylo zelené, ale na sobě mělo rozličné žíhání, takže působilo jako mramorované. Mělo snad všechny odstíny zelené. Pak si vajíčko vzal a vydal se s hlavou plnou otázek tam, kam kdysi šla jeho sestřenice.

>>> Živé louky

// vajíčko č.1 (Emrys)